1.) Jaký byl náš život před Coudym

  I když je oficiálním majitelem psán můj manžel Petr, stránky tvořím já Marcela, jeho žena 😊

S manželem jsme k sobě měli dlouhou cestu a oba jsme nezávisle na sobě vlastnili ohaře. Já prošla mnoha plemeny již od dětství a zakončila jsem Německou ohařkou - kraťaskou Frixie Od Borové skalky. Manžel pak ve stejné době vlastnil VOK Artona Liškův kopec.

Po jejich odchodu za duhový most jsme více jak rok žili klasický nudný život, kdy se střídala práce a děti. Občas proběhla debata o novém štěněti, ale vždy to vyšumělo do ztracena.

V lednu 2019 jsme si udělali výlet na Brněnskou výstavu psů. Měli jsme možnost vidět mnoho plemen a posoudit jejich chování, vzhled... Nejvíc jsme se pak soustředli na psy plemene Catahoula, Německého kraťase, Maďara a VOK.

Catahoula - pes pán sám pro sebe 🤔 Kočičí povaha. Pán si na chvilku odběhl a Catahoula ani nezvedla hlavu ve své jistotě - pán mě nikdy neopustí.

Maďar - živá a veselá krásná žížalka. Jen nemá podsadu a pro nás byla podmínka, aby jsme mohli psa odkládat do kotce. Nejen pro bezpečnost bytu, ale i pro jeho bezpečnost samotnou. ( Mimochodem Coudy s námi tráví většinu času v bytě, ale pokud nejsme doma, odkládáme ho do kotce, kde spí a čeká. Na noc si už sám chodí říct, ať už ho konečně odvedeme, protože je za celý den unaven a doma nemá klid ).

Němec - krásný, silný a pracovitý pes. Jenže je tam to pověstné ALE. Má fena i když s PP byla celkem labilní. Hodně labilní 😪 Strach z mužů, hlasitých zvuků, bouřka, výstřel... Vím, není to u každého, jenže přece jen ten Vývar má oproti Němci tak nádhernou hlavu...

2.) Výmar, vývar, VO, šedivák, prostě jak chcete :-) Co způsobilo, že máme Coudyho...

   Ve výstavním kruhu pro VO jsme sledovali tu stříbrnou nádheru. Nejen výraz, jak jim to obočí krásně mrská, vrásky na čele, čenich k zulíbání. Ale sledovali jsme i jednu situaci, kdy panička musela odejít a nechala psa pohlídat své kamarádce. VO poslušně zůstal na místě, ale celou dobu tiše a oddaně sledoval v tom houfu lidí svoji paničku. My už ji dávno neviděli, ale on přesně věděl, kde je, kterým směrem. Nic jiného pro něj neexistovalo.

Po cestě z výstavy začala čistě hypotetická debata, jakého psa jendou pořídit. Že již po letech ani nevíme, za kolik se takový pes prodává. A Maďar, nebo VOK? Klasika zabrousit na Bazoš. Nic... Bez PP, nebo staré inzerty. Pak nás napadlo navštívit klub VO. Našli jsme inzerát a zavolali hned na ten první. Čistě jen pro info o ceně, zda jsou vůbec lidi ochotní prodat po pracovních rodičích štěně do rukou hobíčkáře.

Telefon zvedla úžasná milá paní, chovatelka Eva Volfová z chovné stanice Od Ptačího dolu. Ano má ještě volná štěňátka, dva kluky, s kupírovaným ocáskem, cena akceptující, po špičkových rodičích. Z informativního hovoru byl telefonát na celou cestu z Brna do Znojma, kdy jsme zodpověděli milión otázek ohledně našich zkušeností a než jsme dojeli domů, již jsme si předali mail a paní chovatelka že nám pošle pár fotografií. Jde odolat štěněti Výmara? Volnému štěněti? Krásnému, stříbrnému, pomačkanému? Opravdu jsme se dle manžela zbláznili

:-D 

3.) A jak to bylo dál?

Dovezli jsme si naprosto úžasného mrňouska. Od začátku smíšek a citový extrovert. Svoji lásku rozdával všude kolem a vydrželo mu to až doposud. Bez jakékoliv agrese, miluje lidi, psy, ostatní domácí zvířata. Naše kočky ho ignorují, pouze jedna bojovnice si o sobě moc myslí a Coudy ji pro formu pokaždé seštěká a ona jeho profackuje.

Jako pyšná majitelka jsem chtěla vědět, zda je opravdu tak úžasný jen pro nás, nebo je v něm i kus krásného psa pohledem ostatních. Přece jen každý svého psa miluje a vidí růžově, i kdyby byl plesnivej 😁

Nikdy jsem psa na výstavě nepředváděla a klubovka byla pro začátek ideální. Nejen posudek rozhodčích, ale i názory ostatních nás trošku popostrčili, ať jdeme do uchovnění, že to zvládneme. Dlouho jsme si s tou myšlenkou prohrávali a dlouho hledali správný směr výcviku. Hlavně najít ty správné lidi, kteří v psovi vidí individualitu a nejedou jak na běžícím pásu.

Neskutečně těžká věc. Naučit se vše kolem myslivosti, jak psa vést, učit. Prudila jsem a prudím všechny kolem sebe s milionem dotazů a pořád jsme na začátku té dlouhé cesty. Třeba ji zvládneme a budeme Vám moct Coudyho představit jako chovného psa 💪

Jen díky takovým lidem, které jsme potkali a kteří nás vedou, věříme ve zdárné zakončení cesty k chovnosti poslední loveckou zkouškou LZ.

Úžasný člověk a pomocník ve vycviku je naše chovatelka Eva Volfová ❤️ - její zkušenosti jsou neocenitelné a je to ženská s obrovským nadšením a zápalem pro práci s loveckými psy ❤️

Naše nakopávačka, cvičitelka a člověk s neskutečně velkým srdcem je pak Dáša Veličková Karchňáková ❤️Ona je jediným člověkem krom mne, komu Coudy na uvítanou zpívá a jódluje 😁Asi ví proč ji milovat 😁 Počet psů, které pomohla majitelům vycvičit, aby si je pak mohli samy na zkouškách předvést je nezměněné množství.

A kam se dál obracíme nejčastěji o pomoc? Zdeněk Veleba 💪 Jako dlouholetý myslivec / kynolog, který cvičí lovecké psy ke zkouškám a úspěšně odvedl nespočet psů různých plemen nejen na základních zkouškách, ale i různých memoriálech, je také ten pravý, komu důvěřujeme. 😊

4.) Jak pokračujeme?

Edit 26.7.2021Od dětství jsem čekala jen na něj. Mnoho psů prošlo mým životem a nemilovala jsem je méně, ale Coudy je část mé duše. Bojím se pouze toho krátkého času, který máme po boku milovaného vždy vyměřen. Mohu jen doufat, že je ještě hodně dlouhých let před námi :-)

Momentálně je za námi 2,5 roku s tím nejskvělejším psem. Za tu dobu mne mnohé naučil. Učili jsme se oba. Prošli jsme spolu již 9 výstav / 9 rozhodčích a pokaždé byl velice chválen, kdy se pouze 2x umístil jako druhý v pořadí ve své třídě. Nemuseli jsme běhat po spoustě výstav a rozhodčích, aby jsme si vyběhali tituly. Prostě tam bylo nějaké výstavní štěstí a samozřejmě Coudyho obrovské charisma, kdy se jednoduše postaví do kruhu s výrazem "tady mě máš a kochej se" , zatím co panička sotva popadá dech, žaludek má jak na vodě a pekelně se soustředí, aby alespoň vnímala, co po mě rozhodčí chce :-D Coudyho bohorový klid a vyrovnanost odbourá každého. Momentálně se na žádné další výstavy nechystáme. Titulem šampiona krásy ČR Coudy překonal vše, o čem jsem se kdy bála snít a potvrdil svoje kvality myslím již dostatečně :-D

Zcela samostatná kapitola je návštěva Německa v Bavorsku, pro složení zkoušky Wesentest, kdy je součástí výběr do chovu tzv. Zuchtschau - Beurtellung. Zde se rozhodčí každému psu zvlášť věnuje minimálně deset minut, kdy je pes pečlivě posuzován ve všech chodech, poctivě spočítány všechny zuby, prohlídnuty běhy - každá noha zvlášť, důkladná prohlídka břicha a osrstění a ještě důkladnější prohmatání kostry a stavby těla. Výsledek Výborý, Výborný, Výborný a velice pochvalný komentář rozhodčího si Coudy právem zasloužil.

Za ty dva roky se Coudy také prosadil jako perfektní lovecký pes. Pouze díky jeho vlohám a genetice dokázal lehce zvládnout loveckou kynologii. Učení šlo samo a s nadšením. Jako by sám věděl, co má dělat a tak to má být. Já jako vůdce začátečník jsem ho pouze doprovázela na všech zkouškách s těžkým balvanem nervozity v břiše. Zkoušky vloh a Podzimní zkoušky jsem prožila jak ve snu, kdy moje nervozita byla větší, jak prožitek z dobře vykonané práce. Až při Lesních zkouškách jsem se dokázala uvolnit, prožít si to s ním a kochat se jeho prací. Coudy tyto zkoušky prošel i za mne a pokud dostal horší známku, bylo to vždy mojí nervozitou a špatným vedením. Ať už špatné nasazení na vlečku se srstnatou při podzimních zkouškách, nebo moje uspěchaná práce na barvě v lese, kdy jsem ho strhla ze stopy.

Nyní již Coudy splnil všechny pracovní podmínky pro uznání chovnosti. Čeká nás poslední zdravotní vyšetření srdíčka na DCM a můžeme začít vyřizovat statut CHOVNÝ PES :-)